Změnila Jsem Si Život Sama

Mám potřebu se tak nějak víc osobně „vylít“. Dneska ode mě nečekejte žádné doporučení, žádné, co by se mělo nebo nemělo. O víkendu jsem si projížděla dva roky své staré články a byla jsem sama překvapená, kam jsem se za ty dva roky dokázala posunout nejen myšlením, ale taky psaným vyjadřováním. Vzpomínám na moje začátky psaní tohoto blogu a to bylo něco. Absolutně mi nešlo, abych skloubila dohromady větu, která by dávala rozum a zároveň tím vyjádřila přesně to, co chci. Neměla jsem jasno v tom, co pro mě přesně zdravá výživa znamená. Bylo pro mě těžké moje zhubnutí a kompetní změnu stravování uchopit a dokázat ji předávat smysluplně dál.

Musela jsem udělat první krok sama

Když jsem s hubnutím začala, jako s tím opravdovým a jediným správným, protože předtím bylo nesčetně moc šlápnutí vedle, netušila jsem, co všechno mi to přinese. Tenkrát jsem měla jediný cíl. Zhubnout a to navždy! To bylo to jediné, na co jsem ten půlrok upínala svoji hlavu na 100%. Plánovala jsem si jídlo na celý den dopředu. V tu dobu jsem chodila na výšku a spíš jsem neměla než měla přístup k normálnímu jídlu. Normálním myslím nesmažené, bez omáček a masových směsí, u kterých jen stěží dokážete odhadnout z čeho jsou připraveny.

Nabídka jídla v menze nebyla to, co jsem považovala za výživné jídlo, které mi má pomoct projít celý den s energií. Vracela jsem se pozdě večer a nálada na vaření pokaždé nebyla. Jenže pokud chcete něco získat, tak se musíte něčeho vzdát. V tomto případě chvilkového pohodlí, které mi zabrala příprava jídla. I když vaření miluji, tak byly dny, kdy se mi nechtělo a nechala bych si radši navařit od někoho jiného.

Tím, že jsem se zaměřila na jídlo se mi dostávalo do těla i mnohem víc energie. Dokázala jsem fungovat bez problému celý den a po škole ještě zajít na spinning. Změna stravování změnila i můj přístup ke cvičení. Jídlo a pohyb jde ruku v ruce. Jakmile začnete měnit jedno, máte energii a chuť měnit i to druhé. Když jsem jedla přirozené potraviny, tak jsem měla chuť a energii na pohyb. Když jsem cvičila, tak si tělo žádalo tu správnou výživu, aby mohlo po cvičení odbourávat tuk, obnovovat buňky a posilovat svalstvo. Jídlo se s pohybem krásně doplňuje. Jak nefunguje jedno správně, nemůže ani druhé fungovat. To jsem se naučila velmi brzy.

Jakmile jsem povolila víc uzdu s jídlem a místo dezertu z přirozených potravin jsem si dala komerční sladkosti plné cukru, tak se mi další dny vůbec nechtělo cvičit. Cítila jsem se unavená. Většinou to vedlo k tomu, že čím víc jsem cukru v podobě sladkostí snědla, tím větší chuť jsem na něj měla a bylo těžké s ním přestat. S jídlem roste chuť a s cukrem obvzlášť. Čím víc cukru v jídelníčku, tím větší chuť na něj tělo má. To je pravidlo, které funguje vždycky. Zapsat za uši.

Po určité době jsem začala svoji změnu vnímat úplně jinak než na začátku. Už to nebylo jen o hubnutí, ale i o tom, co dávám do svého těla, a jaký vliv to na něj má v dlouhodobém horizontu.

Změny se nedějí přes noc

Moje tělo se se změnou stravování a pohybem nezměnilo přes noc. První výsledky jsem začala pozorovat zhruba po měsíci. Největší rozdíl byl vidět po půl roce, když jsem porovnala dvě fotky a měla jsem mezi něma o 10 kilo míň. Předtím, když jsem se stravovala špatně, tak jsem měla jeden den z týdne, kdy jsem jedla, tak jako teď. Teď po těch 4 letech jím nezdravě možná jeden den do měsíce. Celý styl stravování se mi změnil a otočil. Předtím jsem jedla několik let v kuse nezdravě a občas si dala něco zdravějšího. Teď jím několik let zdravě a občas si dám něco nezdravého.

Tento přístup k jídlu jsem si neosvojila hned. Předtím bylo několik pádů na zem a potřeba se zvednout a začít znovu. Znovu sáhnout po tom, co mi dá energii, nebude mě unavovat a umožní mi sportovat. Je to o něco jednodušší, když už víte, co funguje a co ne. Nemusíte hledat nový způsob, jen se vrátíte tam, kde jste skončili. Já se vždycky vrátím ke svým 8 krokům, které mi pomáhají si postavu udržet. Tyto pády, kdy jsem sklouzávala ke starému stravování se z počátku objevovaly častěj a postupem času míň a míň. Začal se mi totiž tvořit obraz, jak to všechno funguje.

zhubnout dlouhodobě

Hubnutí a změny na těle jsou jako skládačka. Začnete s jedním dílkem, pak přidáte další, potom další až máte celý obrázek. Některé dílky najít a spojit je k sobě je těžší u některých je to jednodušší. Postupně se skládá obrazec a vy chcete vědět, jak to budete vypadat až to bude dokončeno. Skládáním se učíte, co funguje a co ne. Jakmile skládat přestanete, změny se zastaví a nedostanete se ke konci.

Já byla sama na sebe zvědavá kam až jsem schopná dojít a jak to zvládnu. Zvědavá, jak budu vypadat a proto jsem nikdy neskončila, i když jsem mockrát chybovala.

Jídlo a pohyb je prostředek

Za ty roky vnímám jídlo a pohyb jako prostředek k životu. Bez výživného jídla jsem nemohla dobře žít, natož sportovat. Bez správného stravování moje tělo nefungovalo dobře, takže ani spalovat tuk nemohlo. Až když jsem mu poskytla přirozené jídlo, tak mi mohlo dát energii, kterou jsem využila a znovuobnovila během sportování. Dlouho jsem jídlo a pohyb vnímala jako něco co nemá absolutně vliv na moji náladu, na to jak se dokážu či nedokážu soustředit. Pohyb bylo něco, co jsem stěží chápala, že někoho baví, když jsem ho sama nezvládala.

Stačilo tyto dvě věci propojit a naráz bylo všechno jasné. Jídlo je to, co mi může ublížit pokud si nedám pozor jaké budu konzumovat. Je těžké mu odolat, když je všude kolem nás. Lemuje každý náš krok a je až moc jednoduše dosažitelné. Navíc v nezdravých podobách je moc levné, což svádí k jeho nákupu bez rozmyšlení jen na základě toho, co slibuje obrázek na přebalu. Tréninkem sebe samotné teď dokážu těmto lákadlům odolat a radši si doma připravit zdravou verzi, které mě nejen uspokojí, ale taky dodá potřebné živiny.

Dokáže to každý. Stačí jíst přirozené potraviny, být konzistentní a nevzdávat se.

-h-

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *