Životní změna, konec a začátek

0 Shares

myšlenky

Není tomu dlouho, co je konec mého ročního pobytu v UK. Hned několik prvních dnů mi dalo jasně najevo, jak mi bude toto prostředí chybět. Prostředím do jisté míry však nemyslím zemi jako takovou, ale především mindset této společnosti, který na mě za tento rok působil a nezvratně změnil. To, co se mi zdálo v Anglii jednoduché a zvládnutelné jakoby se s přistáním na letišti v Brně přeměnilo v těžkou železnou kouli. Takový začátek jsem si po roce plného nadšení a pozitivního myšlení opravdu nepředstavovala. Tři dny mi „trvalo“ na to, abych svého přítele prosila, ať zase někam vypadneme. Myšlenky převážně negativní, nic nešlo, nic mě nebavilo.

Často se mi honí hlavou, do jaké míry ovlivňují naše myšlenky a následně činy naše okolí a do jaké míry jsme schopni naše myšlenky a činy se od nich odvíjející utvářet my sami. S těmito myšlenkami se mi poslední dobou pojí jeden citát od Henryho Forda, který vysvětluje vše „If you think you can or if you think you can’t, you are right“ český význam tohoto citátu je když si myslíš, že můžeš nebo nemůžeš, nakonec máš vždycky pravdu. Náš úspěch či neúspěch v každé životní oblasti závisí na tom, jaké myšlenky si tvoříme v hlavě a do jaké míry se nimi necháme ovlivnit. Jsou to „jen“ myšlenky můžeme si říct, ale mnohdy si neuvědomujeme, jak tyto myšlenky ovlivňují naše následující kroky. Po návratu do ČR jsem si i já nechala lehce vpustit negativní myšlenku do hlavy, že teď půjde zase všechno hůř, protože převážná společnost lidí je tu negativně naladěná, málo cílevědomá, hledající důvody proč něco nejde a ani nepůjde, což je samozřejmě demotivující. No a taky mě to demotivovalo. Několik týdnů jsem marně hledala inspiraci pokračovat v tom, co mě baví a naplňuje několik posledních let. Ne že bych zanevřela na oblast zdravé výživy a sportování úplně, ale spíš jsem si dělala všechno jen pro sebe pod vousem. Čtení knížek bez následné konzultace s někým dalším, studium sportovní výživy bez potřeby se někomu svěřovat, co aktuálně dělám a proč, žádné nové články na blogu, žádný progres. Sama jsem si vzala vítr z plachet tím, jak jsem nad vším přemýšlela. Naštěstí jsem věděla, že se v tomto stavu sama dlouho nenechám. Jasně si dokážu vybavit, jaké mám pocity, když dělám to, co mě baví a připravit se o to rozhodně nikdy nechci. Ale jak znovu začít s něčím od čeho jsem se za poslední dobu tak neskutečně oddělila. Jak přemýšlet nad bodem mého zájmu tak, abych zase byla motivovaná se o své poznatky dělit i s někým dalším a začít zase sama na sobě a svém byznysu pracovat.

Odpověď byla jasná, ale zpočátku ne tak jednoduše proveditelná. Jednoduše začít. Je jedno s čím, ale prostě začít. Bez činnosti se nic nového nestane a ani já sama sebe nikam neposunu. Změna je posun kupředu, začátek i od toho nejmenšího možného může být nakonec začátkem něčeho velkého, ale hlavně vede k tomu, že „můžu, chci a dokážu“. Přestala jsem si stavět vzdušné zámky o tom, jak se mi nic nedaří, nastavila myšlenky pozitivním směrem a vrátila jsem se k tomu, co mě baví a naplňuje. Sama jsem se za ten měsíc a nějaký ten týden přesvědčila o tom, že by člověk měl souvisle pracovat na tom, co ho baví. Jakmile se od činnosti, práce či koníčku více oddělíte, těžce se k tomu vrací, i když v srdci to milujete. Jsme od přírody leniví, ale také nastavení na to věci dotahovat dokonce, kdy přichází pocit úspěchu a naopak pocit neúspěchu při nedokončení. Je daleko jednoduší si říct, že něco nejde, že nám něco brání v realizaci, v činnosti, ale není to spíš naše omluva pro něco, co se nám nechce? Odstraňte všechny důvody, proč něco nejde na stranu a začněte činnost jednoduše konat a ono to naráz půjde.

-h-

0 Shares

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *