Zhubnout Nebo Přibrat Během Dovolené

18 Shares

Hana Štipák

Je čtvrtek ráno. Při ranní kávě po deseti dnech v Česku opět otvírám notebook ve španělském Mataró. Chci se s tebou podělit o mé poslední zážitky. V poslední době se mé články točily především kolem hubnutí, jak zhubnout, jak spalovat tuk, jak zvýšit inzulínovou rezistenci a navrátit hormony do jejich správného fungování. Články víc odborné a možná pro některé náročnější na čtení. I když podle statistik teď patří mezi mé nejčtenější články. Proto jestli jsi je ještě nečetla, přejdi tady na článek Jíst Méně a Více se Hýbat, Když Chceš Zhubnout, což není úplně pravda. Druhý nejčtenější článek Jak Inzulín Ovlivňuje Pálení Tuků.

zhubnout nebo přibrat

Po půl roce cesta domů

Po půl roce jsem byla na deset dnů doma v České republice. Kde teď momentálně žiji, si můžeš pustit tady. Domů jsem se těšila a podvědomě si plánovala, jaké české dobroty si dopřeji. Těchto deset dnů nebylo o žádném hubnutí. Na téma jak zhubnout jsem sice vedla několik rozhovorů, ale spíš přátelských.

zhubnout nebo přibrat

Přátelský byl celý týden. Navštívit rodinu, kamarády a známé a plně si užít čas s mámou. Penzion, ve kterém jsem nocovala, patří společně s restaurací mojí mámě a jejímu manželovi. Restaurace se převážně zaměřuje na česká typická jídla. Takže můj výběr pro tyto dny byl jasný.

Jídlo kam se podíváš

Ráno jsem vždy začínala stejně, krom dvou výjimek, kdy jsem si dala vysokotučný jogurt s oříšky. Domácí vajíčka na másle se slaninou, k tomu zelenina a občas guacamole. Recept na guacamole najdeš tady. Nenechala jsem si ujít možnost domácích vajíček. Ten akt, kdy slepice poklidíte, posbíráte vajíčka, které si později připravíte na pánvičce je prostě jiný, než když je koupíte v obchodě. Následovala dopolední káva, vyřizování emailů a drobností kolem restaurace, s čím jsem mamce pomáhala.

zhubnout

Experiment s vlastním tělem

Během této návštěvy jsem nedržela své stravování na třech hlavních jídlech během dne. Udělala jsem to kvůli tomu, abych zjistila, jak se budu cítit. Normálně jím jídla během dne tři. Tělo má dostatek prostoru jídlo strávit a stihne si mezi hlavními jídly odpočinout. Hladina inzulínu se dostane zpět na nízkou úroveň a tím pádem přestane ukládat přijatou energii v podobě tuku. Dříve jsem jedla i šestkrát za den a měla pořád pocit hladu. Teď při třech porcích jídla, které jsou bohaté na zdravé tuky, mám někdy večer co dělat, abych měla hlad na večeři. A když hlad není? Tak nejím.

Poslouchám své tělo a jeho signály hladu. Přestala jsem se řídit tím, co ukazují hodiny. Je to neskutečně osvobozující. Hlavně v těch chvílích, kdy na jídlo není čas, mi nedělá problém vydržet dalších pár hodin bez jídla. A když už jsem hladová? Tak si tělo aspoň sáhne do tukových zásob, které jsou tak velké. Hladovění a půst jsou z historického hlediska pro tělo přirozené. Lidstvo nikdy nemělo takový snadný přístup k jídlu jako dnes.

Naši předci měli možnost lovu nebo sběru potravin. Když jídlo nebylo na dosah, tak nejedli a byli na půstu. Dnes se rozhodujeme my sami o tom (i když nás často tlačí a ovlivňují i vnější síly v podobě potravinářského průmyslu), co budeme jíst, kolik toho budeme jíst a kdy. Do období půstu se snad dobrovolně pouští jen ti, co za sebou mají prohýřenou noc. A přitom je to pro tělo tak přirozené.

Jenže všude se hlásá a dočteme se, že hladovět není správné. A tak jsem i já se zkusila vrátit do svých starých kolejí. Je pravda, že jsem jedla i nezdravá jídla, která normálně nejím. Chtěla jsem zkusit, jak se po těch deseti dnech na jídle v neomezeném množství, čase, počtu a druhu budu cítit. Takže spíš hrálo roli, co jsem převážně jedla během dne, než počet porcí.

6/4

Z deseti dnů jsem se stravovala celý den podle toho, jak jsem zvyklá, tedy bez obilovin a škrobů, jen čtyři dny. Ostatní dny jsem si dopřávala čokoládu, jeden večer brambůrky, svatební koláčky, na oběd svíčkovou i s knedlíky, chlebíčky, zákusky a pečivo. Žaludek mi málem vyskočil. Stačilo pár dnů se takto stravovat a cítila jsem, jak mi bylo zle a těžko.

I přesto, že jsem cítila, že mám bolavý žaludek, tak pro mě bylo těžké s nezdravým jídlem přestat. Jak jsem několik za sebou jdoucích dní jedla jídlo plné cukrů, mouky, vysoce průmyslově zpracované, tak jsem měla pocit, že nemůžu přestat.

Zpět tam, co mi dělá dobře

Chtěla jsem se vrátit na to, co mi dělá dobře. Na to po čem se cítím plná energie a nebudit se unavená s opuchlýma očima. Nechtěla jsem zase to škaredě nafouknuté břicho. Znovu a zase jsem si dokázala, jak taková jídla působí na člověka jako droga a závislostí se těžce zbavuje. Proto je pro mě jako nejjednodušší řešení přejít na pár dní na půst. Odtrhnout se od toho a nechat žaludek dát se dohromady.

Proto jsem v pondělí svého odletu s sebou sbalila jen vodu a bez jídla vyrazila směr letiště. Dva dny jsem byla na půstu, o kterém si můžeš přečíst podrobněji tady. Pak jsem začala zase jíst, tak jak jsem zvyklá. Jídla s vysokým obsahem zdravých tuků bez obilovin a škrobů a třikrát za den. Energie se vrátila zpět a bolest žaludku ustoupila. Zdálo se to, že to bude sakra těžké vrátit se zpět na stravování, které mi nejvíc vyhovuje. Stačily dva dny bez jídla, přesun do Španělska, kde doma tyto potraviny ani nemáme a všechno se dalo do pořádku.

Příběh od mojí klienty, s kterým se musím podělit i s tebou.

Včera jsem hned šla po našem volání do obchodu nakoupit vše potřebné. Hned jsem se do toho pustila a už mě dva dny nebolí žaludek. To jsem ještě den předtím myslela, že mi vyskočí z těla po každém jídle. Je mi skvěle. Mockrát vám děkuji za ukázání této cesty 🙂 Vážně vydržím bez jídla déle než kdykoliv předtím a to je bezvadný 🙂

 

Jsem typ člověka, co trpí na žaludek už 7 let a teď jsem byla ve fázi, že mě to tak strašně bolelo, že jsem se budila i noci jak mi bylo zle a ze dne na den to je pryč 🙂 už se těším až zmizí ty tukový polštáře na bocích a budu nejšťastnější člověk 🙂

 

 

Tereza.dz

Zhubnout není ten hlavní záměr

Nebylo to o zhubnutí nafouklého břicha, které mi způsobila nadměrná konzumace sacharidů a cukrů, které na sebe natahují vodu. Bylo to o tom, zase se cítit dobře a nebýt z jídla unavená. Jídlo neovlivňuje jen to, jestli dokážeme zhubnout, ovlivňuje i to, jak se ve vlastním těle cítíme a kolik máme energie.

Hlavně bez výčitek

Vyčítám si to, že jsem tak jedla? Absolutně ne. Není nic špatného na tom si dát to, co máte rádi, i když to není úplně zdravé, i když se potom cítíte, jak na spaní, i když vám to sebere energii a na chviličku uzemní a hodí do stavu „bezvědomí“.

Co jsem si za tu dobu zase uvědomila

Že miluji to, jak se převážnou část svých dnů stravuji. Že nejím páté přes deváté, že do sebe necpu hromady nevýživného pečiva a moučných pokrmů. Že jím jen když mám hlad a ne když to ukazují hodiny. Že dokážu ze zdravých potravin vykouzlit chutné jídlo, které zasytí a neodrovná mě na půlku dne, jako jídlo nezdravé.

Co jsem znovu pochopila

Jak je těžké se z tohoto kruhu nezdravého jídla pro normálního člověka dostat. Já už mám psychiku a disciplínu, co se jídla týče hodně vycvičenou, ale když týden jíte jako prasátko, tak se s tím končí opravdu těžce. A to, i když tě z toho všeho bolí už břicho. Nezdravé jídlo je jako droga. Obsahuje hodně cukrů, vysoké procento tuků a tato kombinace velké množství cukrů a tuků zároveň je zabijácká. Takže i když si kolikrát řeknete dost, tak vás vlastní hormony a mozek přemůžou, protože nefungují tak jak mají.

Naštěstí vím, že se z toho dá vždycky dostat, i když ujedeš. Chce to pevnou vůli a opravdu u té stopky vydržet. Začít den kvalitním jídlem, které ti nerozhází inzulín hned po probuzení (v mém případě domácí vajíčka se slaninou a cibulí) a držet se kvalitního jídla zuby nehty.

Půst jako nejsilnější zbraň

Pokud to ani tak nejde? Nejlepší restart je půst. Pro mě na tři dny, pro tebe třeba na jeden. Dáš svému tělu pohov a zvýšíš si citlivost inzulínu, která mohla být během těchto dnů snížená v návaznosti na velké množství cukrů a nekvalitních tuků.

Hlavně vědět jak z toho ven a nemít z toho těžkou hlavu.

Takže bye, bye svíčková, svatební koláčky, čokoládky, smažený řízku, škvarky s chlebem, chlebíčky a brambůrky.

zhubnout

Kdo mě během toho týdne obohatil a může obohatit i tebe

Během týdne jsem si naplánovala mnoho setkání s lidmi, se kterými jsem se chtěla dlouho vidět. Přece když teď žiji ve Španělsku a půl roku jsem nebyla doma, tak mi přímí kontakt s kamarády chybí. Setkání byla krásná a hluboká.

Dohromady zhubly 42 kilo, inspiruj se v podcastu

Měla jsem příjemné setkání při vynikající kávě ve zlínské kavárně Mr. Coffee s Kačkou Pavlíkovou a Barčou Filgasovou. Kačka byla můj první host v podcastu, tedy rozhovoru, kterým se snažíme motivovat s inspirovat lidi ke změně. Kačka dokázala zhubnout 22 kilo. Poslechni si její příběh tady.

Barčin příběh, si můžeš poslechnout tady. Zhubnout se Barča rozhodla proto, že měla vysoký krevní tlak a nechtěla kvůli tomu jíst prášky.

Jak zhubnout po porodu

Taky jsem se viděla s Barčou Uhříčkovou. Porodní asistentkou, kterou taky můžeš potkat i ty v jednom z mých podcastů tady. Bavily jsme se na téma, jak zhubnout po porodu.

zhubnout nebo přibrat

Jedno z mých nejhlubších setkání za poslední rok

Mezi jedno z mých nejhlubších setkání za poslední rok proběhlo s Petrou Drobnou. Peťa je člověk, který mi je myšlením velmi blízký. Proto jsem během návštěvy Česka musela využít situace a nahrát s ní rozhovor. Společně jsme strávily dvě a půl hodiny. Náš rozhovor byl tak silný, že jsem měla po hodině povídání pocit, že jsem ze sebe dostala veškerou šťávu. Hlavním tématem nebylo to, jak zhubnout, ale jak se zbavit svých strachů, psychických bloků a zažitých vzorců chování. Jak náš rozhovor vypadal si pusť tady. 

Podívej se na naši upoutávku.

 

18 Shares

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *