Ze Života Výživové Poradkyně

Mám dny, kdy jako zběsilá čtu odborné články, z kterých nasávám jak houba mnoho důležitých informací. Předávám je skrze web těm, kteří se chtějí ve svém životě posunout dál, vyřešit dlouhodobý problém se špatným stravováním nebo chtějí zhubnout. I když. Hubnutí jako hlavní cíl něco změnit je podle mě málo. Proto jsem se rozhodla začít psát Ze Života Výživové Poradkyně, protože jsem s cílem zhubnout taky začala. Bez několikaletého snu zhubnout, který se podařil, by tyto stránky nikdy nevznikly.

Myšlenky a úvahy ze života

Taky mám ale dny, kdy nechci slyšet nic o inzulínové rezistenci, kortizolu, nadváze, stresu ani jídle. Chci jen tak být a přemýšlet nad životem. Vím, že takové dny zažíváš i ty. Proto jsem se rozhodla, že začnu s psaním ze života, kde budu psát mé myšlenky a úvahy. Žádná odborná slova, žádné jak funguje to či ono.

Jak se mění můj vztah k jídlu

Je tomu pár let, kdy jsem s touhou zhubnout začala jídlo vnímat jako seskupení sacharidů, tuků a bílkovin. Kalorické tabulky a kuchyňská váha u mě měly své období, kdy byly mými nejlepšími kámoškami.

Jídlo jsem pitvala podle toho kolik obsahovalo sacharidů a tuků a snažila se držet s nejnovějšími trendy v pití proteinu. Odkud jídlo pochází nebo jestli je nutné do sebe cpát nejrůznější fit, nízkotučné a proteinové tyčinky mi unikalo, a v tu dobu ani nijak nezajímalo. Ach Hano.

Byla jsem klasický konzument toho, co zrovna nejvíc mezi sportovci a fitnessáky letí. To co jsem nejčastěji potkávala na sítích, že se jí a doporučuje jsem byla sama součástí. Vždyť to bylo přece ze života namakaných sportovců, tak to musí být vhodné i pro mě.

Člověk se neustále vyvíjí

Období, kdy jsem se v jídle a životním směřování hledala a nadělala s pohledem zpět spíš víc kopanců, než dobrot, si nemám za zlé. Jako lidi se neustále vyvíjíme. S novými informacemi a myšlenkami od jiných lidí svůj názor a životní postoje měníme. Měnila jsem i já.

Dodržování cvičení přes které dřív nejel vlak i když mi nebylo zrovna nejlíp. Sypání proteinu a nahrazování jídla za proteinové kuličky, waffle a sušenky. Honba za dostatkem bílkovin z nepřirozených zdrojů mě stála víc peněz, než kdybych si koupila maso a živočišné výrobky od zvířat, která se pásla na trávě.

Ze Života Výživové Poradkyně Hana Štipák

Chutná ti to vůbec?

Mám pocit, že jsme se až moc zaměřili na jídlo pouze z pohledu makroživin (sacharidy, bílkovi, tuky). Dokud se o makroživinách nevědělo a nezačali jsme se v nich pitvat, tak lidé konzumovali přirozené potraviny. Nepotřebovali vědět, kolik co čeho má. Vycházelo se z jednoduchého vzorce „jím přirozené potraviny”.

Výčet makroživin a dělení jídla na špatné a dobré, přišlo s potravinářským průmyslem, kterému to stále hraje do karet. Co může být lepšího, než matení spotřebitele o tom, co je pro nás dobré a co ne?

Potravinářský průmysl přinesl mnoho nových „potravin”. Jen nevím jestli tyto nové potraviny lidem spíš rozhodování o tom, co je dobré a co je škodlivé, nestěžuje.

Naučila jsem se na potravinu dívat jako na celý produkt. Zajímá mě odkud potravina pochází, jak byla pěstována nebo jak bylo zvíře chováno. Dřív jsem se nechávala lapit do sítí a mazat si med kolem pusy, že u potraviny záleží pouze na obsahu sacharidů, nejlépe s odstraněným tukem, který se jinak přirozeně ve výrobku nachází a dodává  mu chuť.

Ze Života Výživové Poradkyně Hana Štipák

Takto se lapat nechává mnoho z nás. Jíme pak nízkotučné, vlákniny, vitamínů a minerálů zbavené blafy, do kterých se pak zpětně cpe cukr, aby to nějak chutnalo. Odstraní se tuk, který dodává na chuti. Uměle se přidají vitamíny, protože ty zmizely s odstraněním tuku a navíc na obalu to tak suprově vypadá. „S přidanými vitamíny”.

Já se ptám, chutná ti takové jídlo vůbec? Je to jídlo, které tě zasytí a nechá tě celé dopoledne být, aniž bys musel/a sáhnout po svačině? Nebo máš nezkrotitelné chutě na sladké a pocit nedojedení? Kručí ti v břichu a nedokážeš se únavou soustředit? Možná jíš něco, co tvému tělu neprospívá.

Čert aby se v tom vyznal

Když přijdete do supermarketu, tak vás zavalí hromada výrobků. Nejenže máme obchody čím dál větší, ale taky nabídka potravin je čím dál širší. Člověku jde z toho hlava kolem. Bodejť by ne. Každý výrobek hlásá něco jiného, nového, úžasného a láká krásným obalem.

Než celý supráč člověk projde, tak na konci má plný košík věcí, které k životu a hlavně k tomu, aby byl zdravý, absolutně nepotřebuje.

Všimli jste si, že se dá supermarket projít během pár minut, když se zaměříte jen na nejzákladnější potraviny jako je maso, mléčné výrobky, za studena lisované oleje, ovoce, zelenina, ořechy a semínka? A co ten zbytek? To je přesně to, co k životu nepotřebujeme. To co nás dělá tlustými a nemocnými.

U supermarketů ještě musím podotknout, že kvalita i těch nejzákladnějších potravin je velice nízká. Je to způsobeno krmením zvířat pro ně nepřirozenou a nekvalitní stravou. Žitím zvířat v nevhodných podmínkách. U rostlin jejich nesprávným pěstováním s toxickými postřiky, které se dostávají do půdy.

Co mám teda jíst

Ze života výživové poradkyně nevidím složitost v tom co jíst. Zajímat bychom se měli o to, odkud jídlo pochází a jak s ním bylo zacházeno předtím, než se dostalo k nám na stůl. Všichni dokážeme vyjmenovat základní potraviny, které jsou tradičně upravené (např. mléčné výrobky) namísto průmyslově upravené.

Kdybych to měla vypsat, tak to bude maso, vejce, živočišné výrobky, oleje za studena lisované, zelenina a ovoce, ořechy a semínka, koření a bylinky. U někoho to mohou být taky obiloviny a luštěniny v jejich celé podobě, které musí být správně připravené, aby byly pro tělo dobře stravitelné.

Ze Života Výživové Poradkyně Hana Štipák
Domácí Kváskový Žitný Chleba

Já osobně s Patrikem občas zařadím do jídelníčku brambory, když máme po fyzickém výdeji. Občas upeču domácí kváskový chleba z žitné mouky. Nepříčím si snad? Když jsem v tomto článku psala, že se strajuveme paleo. Nemohu o nás říct, že se stavujeme na 100% nízkosacharidově nebo podle paleo principů. Domácí kváskový žitný chléb zařazujeme občas a to z důvodu, že chléb projde přirozeně fermentací neboli kvašením. Kvašením pomáhá k rozkladu kyseliny fytové, která jinak zabraňuje vstřebávání minerálů, jako je vápník, hořčík a železo. Pokud chceš nahlédnout pod poklličku kváskovému chlebu blíž a mít vícero informací, doporučuji tento článek od božské Maškrtnice.

Přestala jsem naše stravování nálepkovat. Myslím si, že to způsobu stravování spíš ubližuje, než prokazuje nějakou zásadní službu. Člověka to taky může v mnoha ohledech svazovat a vyčleňovat ze sociálního prostředí.

Zásadní pro nás je stravovat se ze základních potravin, které máme z dobrého zdroje a vařit si z těchto surovin jídlo doma.

A co často diskutované obilniny a luštěniny

To jestli někdo jí či nejí často diskutované obilniny a luštěniny z pohledu ovlivňování našeho zdraví, je na každém z nás. Jednomu jejich konzumace může prospívat, druhému může škodit a nedělat dobře. To samé platí s mlékem a mléčnými výrobky. Do té chvíle, kdy bereme mléko a mléčné výrobky od kvalitního farmáře (nepasterizované a nehomogenizované mléko a ml. výrobky) je jen na našem vyzkoušení a uvážení, jestli nám dělají dobře nebo špatně.

Pro někoho se to může zdát jako malý výčet toho, co jíst. Pro mě naprosto dostačující a odlehčující mojí hlavě, která nemusí neustále přemýšlet nad tím „tak co mám teda jíst?”. Netrápí mě ani otázka přirozeně se vyskytujících tuků v jídle.

Tukofóbii u nás nezažijete

U nás nezažijete vyhýbání se máslu, vajíčkům, tučným masům, silnému vývaru, na kterém se po vychladnutí objeví velké mastné kolo a tučným mléčným výrobkům. Ba naopak. Tučná jídla vyhledáváme. Víme jak jsou sytivá, a jak jsou důležitá pro fungování našeho hormonálního a nervového systému a pro vstřebávání životně důležitých vitamínů. Proč by ses přirozeně se vyskytujících tuků neměl/a bát ani ty, si přečti v článku zde s názvem Bojuji za Zdravé Tuky. Jestli tě nebaví, jako dřív i mě, jíst 6x za den, tak může být vysokotučná strava právě pro tebe.

Ze Života Výživové Poradkyně Hana Štipák

Jak často jíst

Tři roky zpět, když jsme ještě žili s Patrikem v Anglii, jsem lpěla na pěti až šesti jídlech za den. Moje strava byla s velkým podílem sacharidů a nízkým obsahem tuků. Je logické, že jsem měla často hlad, kvůli malému sytivému efektu sacharidů. Když jsem u sebe neměla jídlo a dostala jsem hlad, tak jsem byla doslova protivná jak pr***, bez energie a schopnosti se soustředit.

Patrik věděl, že když tato situace nastane, tak se mnou není řeč. Jediná možnost, jak to z toho vyjít bez újmy bylo dát mi najíst.

Dnes jím třikrát někdy jen dvakrát denně a tyto pocity a propady energie nezažívám. A když dostanu hlad a nic u sebe nemám? Neblázním a nepadám ústy na zem. Mé tělo je schopné fungovat z tuku, kterého máme na těle velké zásoby.

Z neustálého plánovače svačin se ze mě stal člověk, který jí jen když má hlad. Ne proto, že to zrovna ukazují hodiny nebo proto, že někdo doporučuje jíst každé tři hodiny. Má hladina cukru v krvi je daleko stabilnější, mám daleko menší chutě na sladké, které se objevují převážně jen před menstruací. Má energie není kolísavá během dne. Pokožka je čistší, vlasy a nehty pevnější.

Pro dámy k menstruaci

Zkušenosti ze života holky, která brala hormonální antikoncepci 9 let a teď je ráda, že ji už nezobe. Dřív jsem trpěla na velké bolesti hlavy. S vysazením hormonální antikoncepce a úpravou jídelníčku tyto bolesti hlavy a podbřišku vymizely. Celkově jsem snížila příjem sacharidů a zvýšila příjem živočišných tuků.

Naopak, když začnu ve větším množství jíst obiloviny, luštěniny, chleba a sladkosti, problémy se vrátí. Vrátí se i únava, s kterou se při konzumaci velkého množství sacharidů setkávám už hned po probuzení.

Ze Života Výživové Poradkyně Hana Štipák

Co si z toho vzít

Vzít by sis z toho měl/a (vím, že jsou mezi námi i mužští čitatelé) to, že tohle jsou mé osobní zkušenosti a ne dogma, které musí fungovat u každého stejně. V životě bychom měli zkoušet nové věci. Teda spíš zapomenuté a jen znovu objevit jejich kouzlo v jednoduchosti.

Vím, že když jsem před pěti lety zhubla 10 kilo, tak jsem se sice zbavila kil navíc, ale zdravě jsem se rozhodně nestravovala a nežila v mnoha směrech.

Každý cíl má mnoho cest. Jsem ráda, že jsem si tím vším prošla. Teď si na to mohu s odstupem vytvořit obrázek a zhodnotit, co bylo a co nebylo správné. Žádný učený z nebe nespadl a každý Mistr byl na začátku katastrofa. Ne že bych se já sama za nějakého Mistra považovala. Čím víc stravování a fungování našeho těla studuji, tím víc mám pocit kolik toho ještě nevím.

Neboj se v životě experimentovat, měnit své stravování, rituály a navyklé vzorce chování. Jenom tak můžeš zjistit jestli ti dané stravování prospívá či neprospívá. Jestli ti způsob zažitého chování vyhovuje nebo se ním o něco zbytečně neokrádáš.

Fermentace Zeleniny Červená Řepa
Já s Fermentovanou Červenou Řepou

Zdroje

Má hlava, myšlenky a úvahy. Proto se nic neber jako dogma, ale tak se nebraň tomu něco nového zkusit, co ti může otevřít nové dveře poznání.

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *