Jak Často Jíst? Kolikrát Denně Jsem Jedla a Jak Často Jím Teď

Jsou věci, které mi teď přijdou malicherné, ale dřív jsem měla pocit, že na nich stojí můj život. Jak často jíst během dne byla jedna z nich. Tímto článkem reaguji na jeden z vašich dotazů, který mi přišel od mladé slečny.

Jak často jíst

Jak často jíst je jednou z věcí, kterou řeší mnoho z vás, když se snaží zhubnout nebo si udržet postavu. Odpovědi hledáte na internetu, v časopisech, od kamarádek a těch, kterým se zhubnout podařilo. Taky se nám často dostává odlišných odpovědí. Nejčastější z nich je ta, že pokud chceš dát kila dolů, tak musíš jíst často a v malých porcích. Nejlépe až 6x za den, aby se ti nezpomalil metabolismus, tělo mělo neustálý přísun energie a nepropadala se hladina cukru v krvi.

Dnes nebudu zacházet do žádných velkých odborností. Půjdu na to od lesa se selským rozumem a vlastní zkušeností.

Jak to bylo dřív

Nikde se netajím, že jsem několik let jedla až 6x za den. Dokonce jsem při tomto způsobu stravování dokázala zhubnout 10 kilo, které jsem nosila navíc. Jedla jsem klasicky doporučovanou stravu, kterou vám poradí devět výživových poradců z deseti. Jupí jej. Můj jídelníček obsahoval ovesné vločky na každou snídani, brambory nebo rýži na oběd a občas těstoviny nebo kváskový žitný chléb. Všechny druhy masa, zeleniny a dostupného ovoce. Vajíčka a mléčné výrobky, protože pokud chceš zhubnout, tak jeden tvaroh denně je prostě základ. Kecám a trochu si z toho s nadhledem utahuji.

V čem je teda problém? Podařilo se mi dát 10 kilo dolů. Jedla jsem doporučovanou stravu, na které dokáže hodně lidí zhubnout, čímž se automaticky ve svých očích stávají výživovými poradci na slovo vzatí. Problém nebo spíš trápení jsem měla s tím, jak jsem se na této stravě cítila.

Pocity, které neutichaly

Když jsem jedla 6x denně, tak jsem se často cítila vnitřně rozpolceně. Na jednu stranu to bylo hrozně fajn tolikrát za den jíst, protože prakticky pořád jíte a den je jedna velká párty kolem jídla. Na druhou stranu jsem často nemyslela na nic jiného než na jídlo. Vymyslet a nachystat si šest jídel za den je docela fuška. A to nemluvím o tom neustálém krabičkování a tahání lodního kufru s jídlem všude s sebou.

Přijde mi, že jsem byla trochu rozdvojená. Měla jsem to všechno vymýšlení a krabičkování ráda a zároveň jsem to nesnášela. Večer jsem se tetelila s úsměvem v posteli, že si ráno zase dám ovesnou kaši s hromadou ovoce, hořkou čokoládou a medem (uf to je sacharidů). Po snídani jsem se nemohla dočkat svačiny, obědu a tak dále hurá pojďme.

Navíc jsem nikdy neměla pocit, že jsem pořádně najezená. Znáte to taky? Stále mě provázela chuť „na něco“. A to něco často bylo něco sladkého. Uždibování sladkostí po obědě a večerní pocity nedojezení. Po každém jídle jsem odpadala a chtělo se mi spát. Místo toho, abych se cítila nabitá energií, když jsem celou noc spala. A to je pekelně otravné. Musíte se přes den soustředit a podat nějaký výkon ať už ve škole nebo v práci. Ne upadat hlavou na stůl.

Jenže já si myslela, že dělám správně a jiná cesta tudy nevede.

Závislost nebo nesprávné fungování hormonů?

Mockrát jsem přemýšlela nad tím, jestli jsem na jídle psychicky závislá. Pamatuji si ty dny (a Patrik si je pamatuje taky moc dobře), kdy jsem musela mít přesně po třech hodinách naplnánované jídlo. A když se to nepovedlo? Byla jsem zlostí celá bez sebe. Nebavila jsem se a hledala první příležitost kde něco ulovit a vložit rychle do úst. To mi jako zdravý vztah k jídlu teď zpětně nepřipadá.

Měla jsem strach cokoliv změnit. Přece jen, když se vám podaří určitým systémem zhubnout, tak z něj nechcete vybočit i když vás to omezuje. Bojuje s tím hodně lidí. Hodně z vás mi píše, jak se chcete vymanit z počítání kalorií, vážení jídla a jedení 6x za den. Jenže máte strach, tak jak jej měla já.

Jedním vás však můžu ujistit docela jistě.

Počítání kalorií je nepřesné. Vypočítaná hodnota jednotlivých potravin je nepřesná a je u ní vždy odchylka. Nejde ani přesně spočítat kolik kalorií denně spálíte. Ovliňuje to tolik okolností, o kterých nemáme ani potuchy. Takže tato čísla můžete s klidem v srdci hodit za hlavu. Je pro nás naprosto přirozené jíst 2x nebo 3x za den bez toho, aby jsme přibírali na váze. Ba naopak. Z pohledu fungování hormonů je pro nás žádoucí jíst méně frekventovaně za den.

Vliv hormonů

Víme, že při konzumaci jídla se vyplavuje hormon inzulín, který má ukládací funkci (zjednodušeně řečeno). Energii z jídla můžeme buď hned využít nebo se pomocí inzulínu uloží na později, až bude potřeba. Z evolučního hlediska člověk nikdy nejedl během dne tak často, jako my v dnešní době 21. století. K evolučnímu vývoji člověka z hlediska nemocí, konzumace a připravy jídla, používání našeho těla a fungování hormonů v těle maximálně doporučuji přečíst si knihu Příběh lidského těla. Ta by měla být povinnou četbou pro všechny z nás už na základní škole.

Častá konzumace jídla s sebou nese problém častého vyplavování inzulínu a tím zvyšování krevního cukru v krvi, který má za úkol inzulín snížit, pokud dojte k jeho zvýšení. Dnes máme prakticky hladinu inzulínu zvedlou pernamentně, pokud se stravujeme klasickým doporučovaným způsobem až 6x za den. Tohle časté zvyšování inzulínu může z dlouhodobého hlediska způsobit inzulínovou rezistenci, vyčerpávání slinivky, časté propady energie, chutě na sladké, častou únavu a mnoho dalších komplikací, které se mohou v důsledku let tohoto stravování objevit.

Dřív, když si člověk musel obživu obstarávat sám, tak jejím obstaráváním strávil většinu dne. Když byla potrava dostupná, tak se najedl a pak nastal přirozený půst do dalšího jídla, které mohlo být za dalších x hodin, ale taky dnů. Dnes máme jídlo k dispozici 24 hodin 7 dní v týdnu a všechno co pro něj musíme udělat, je skočit vedle do krámu a je to. Proto je tak jednoduché jíst mockrát za den. Jídla je kolem nás velké množství a je těžké mu odolat, pokud máme propady energie, jsme unavení a máme chutě.

Všechno to jde ale změnit.

Jak často jím dnes

Jediným řešením jak docílit jiného výsledku, je udělat jiné kroky, než jsme dělali doposud. Vzpomínám si, když jsem ráno po ovesné kaši odpadala únavou pár desítek minut po její konzumaci. Dnes když ráno vstanu, tak za prvé jím až když mám hlad, ne bezprostředně po probuzení a když hlad nemám, tak nejím vůbec.

Taky složení mého jídleníčku se změnilo. Podstatně jsem ubrala na sacharidech a přidala jsem na tucích. Proč žiji paleo, i když se to snažím už nenálepkovat, si přečti tady.

Ze šesti jídel za den jsem přešla na dvě až tři jídla za den. Žádné svačinky, žádné krabičkování. Velká část mého jídelníčku se skládá z kvalitních tuků jako je máslo, avokádo, olej z tresčích jater, vajíčka, sádlo na vaření, syrové mléko, z něj domácí kefír, kvalitní mléčné a kozí výrobky a všechny druhy masa. Samozřejmě nechybí zelenina a ovoce, oříšky a semínka v menším množství.

Nestresuji se s počtem jídel za den. Jím když mám hlad a to většinou 3x za den. Občas držím přerušovaný půst a nešílím, když jsem celé odpoledne bez jídla. Zmizely nutkavé chutě po každém jídle na sladké, které si pořád ráda dopřeju s nejbližšími. Klasická sladkost mi za to opravdu musí stát, abych si ji někdy dala. Mimo to doma připravuji raw dobroty, koláčky a chlebíčky, které jsou s nízkým obsahem sacharidů. Ale to jen občas. Pořád mě nejvíc zasytí jídlo, které je z vajíček, másla, zeleniny a nebo masa. Jo a ještě bych zapomněla. Miluji vývary. Poctivé dlouho vařené, které po zchladnutí vypadají jak třepající se želatina.

Nejdůležitější je pro mě kvalita potravin a podporování místních produktů a farmářů. Jop, to je to oč tu běží.

Nechce se ti číst?

Poslechni si tento článek ve formě podcastu jen se mnou. V podcastu jsem se rozpovídala víc, než tady přes klávesnici. Vím, že je emočně náročné vzdát se počítání kalorií a vážení jídla. Recept jak se tohoto emočního závaží zbavit nemám. Nic nefunguje univerzálně a to co fungovalo mě nemusí fungovat tobě. Ale třeba ti aspoň myšlenkou pomůžu. Poslechni si v podcastu níže.


Práva na hudbu

For Mimi by Twin Musicom is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/)
Artist: www.twinmusicom.org/
Whatdafunk by Audionautix is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/)
Artist: audionautix.com/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *