#2 Anička Kadlecová Od Malička V Pohybu

13 Shares

Druhý námět na podcast, vznikl během předsilvestrovské procházky do španělských hor s kamarády, kteří nás přiletěli navštívit během svátků.

nebo poslouchejte přímo ve vašem zařízení Hana Stipak Show iTunes

Sportovec od prcka versus sportovní poleno

Při výšlapu na horu jsme si s Aničkou klasicky povídaly o jídle a cvičení. Tentokrát mě více zaujal náš rozhovor o tom, jak jsme každá jako dospívající odlišně vnímaly pohyb a sport. Dlouho jsme na toto téma debatovaly a mě napadlo, proč se o tento rozhovor nepodělit s vámi. Je mezi námi hodně těch, kteří nemají sport úplně v lásce a chtějí to změnit. Náš rozhovor ti ukáže pohled na pohyb od absolutního nesportovce, který se k němu prokousával až v pubertě (mě) a pohled od sportovce srdcaře, který ho má v krvi už odmalička (Anička).

Nefunguje ti soundcloud nebo máš radši na přehrávání youtube? Tak klikni níže.

Prokousala jsem se k němu postupně. Naučila jsem se, že když chci něco změnit, tak s tím začnu hned a proto si nedávám předsevzetí, o kterých se dočteš víc v tomto článku, ani nepoužívám slovo zítra.

Anička je z rodiny, kde se rodiče (i prarodiče) celý život už odmalička věnovali pohybu, takže Aničku tímto směrem vedli automaticky. Naopak já jsem z rodiny, která je nesportovní a netrávila volné dny v přírodě procházkami nebo na kole.

Vnímání pohybu jako přirozené součásti života

Anička ze svého pohledu vždycky vnímala sport jako součást života. Nebere jej jako něco, co by pro sebe dělala navíc. Věnování se sportu nevnímá jako nutnost k udržení se být fit a štíhlá. Vnímá jej jako společenskou událost, kdy tráví plnohodnotně svůj volný čas s nejbližšími.

Při našem rozhovoru jsem si uvědomila poměrně velký rozdíl mezi námi dvěma. Já jsem se ke sportu dlouho prokousávala a hledala v sobě vnitřní motivaci a pohon, proč se mu mám věnovat. Anička jej v sobě měla odmalička díky rodičům, kteří udělali pohyb přirozenou součástí jejího života.

Hledání vztahu k pohybu je v dospělosti těžké, ale ne nemožné

Přišly jsme na to, že pro člověka, který nikdy v životě nesportoval, se v dospělém věku k pravidelnému pohybu hůř dostává. Aspoň já jsem to tak vnímala, když jsem s pravidelným cvičením začínala.

Pravidelnost ve cvičení jde podle mě ruku v ruce s tím, jestli se věnujeme takovému cvičení či sportu, který nás baví. Těžce se vytváří pravidelnost v něčem, k čemu máme nechuť a nebaví nás to. Naopak když si ve sportu najdeme to, co nás baví, tak se rutina v něm vytváří daleko snáz.

Rozhovor mi ukázal to, že pokud se člověk nevěnuje pohybu přirozeně od dítěte, tak si k němu hledá v dospělém věku cestu hůř. To však není důvod k nesportování. I v dospívajícím a dospělém věku si můžete pohyb zamilovat. Třeba stejně jako já  v tomto článku o turistice v Lake District, který si můžeš přečíst tady. Není nemožné jej pravidelně zařadit do života. Chce to jen čas, nalezení toho správného pro tebe a dělat jej pro radost a dobrý pocit na těle.

 

For Mimi by Twin Musicom is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/)
Artist: www.twinmusicom.org/

Whatdafunk by Audionautix is licensed under a Creative Commons Attribution licence (creativecommons.org/licenses/by/4.0/)
Artist: audionautix.com/

13 Shares

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *