Pouštět se do tématu týkající se pečiva, je jako si jít dobrovolně stoupnout na pranýř. Při diskutování na toto téma mám někdy pocit, jako bych svým klientům brala jejich dítě. Nu což. Ráda se s vámi o svůj názor na pečivo podělím. Z mého úhlu pohledu nemůžu o pečivu striktně říct, zda je špatné nebo ne, jelikož zastává obě roviny. Proto se na něj podíváme z více hledisek. Problém u pečiva nastává v momentě, kdy si vytyčíme dvě kritéria.

Každý z nás ví, co to jsou zvyky. Pěstujeme si je od dětství, kdy nás rodiče každé ráno a večer popoháněli do koupelny si vyčistit zuby, aby jsme to dnes mohli dělat automaticky a nemuseli nad tím přemýšlet. To je zvyk. Dělat něco automaticky, aniž bysme museli přemýšlet, zda to máme udělat nebo ne. Způsob, kdy náš mozek vykonává mu známé činnosti nevědomě, čímž šetříme energii pro jiné činnosti. Například, když se večer převlékáte do postele, můžete přemýšlet

Rozhodla jsem se, že s vámi začnu sdílet víc. Protože víc pro mě, může znamenat víc i pro vás, tak by byla škoda se nepodělit. Hahaha, kdo by to řekl do jedináčka, co? Chci se s vámi podělit o to, co mě zaujalo v poslední knížce, kterou jsem před pár dny dočetla. A že mi těch knížek teď pod rukama projde opravdu hodně. Kdybych mohla, tak si zařídím střídavou péči na týden v knihovně a druhý týden v knihkupectví. Ale

Jsou věci, které se kolem nás točí celý život. A jsou věci, které se kolem nás točí a utváří kvalitu našeho života daleko předtím, než náš samotný život započne. Jednou z těchto věcí je jídlo. To jak nás ovlivňuje si stále uvědomuje jen málo lidí. Přitom kvalita jídla ovlivňuje náš budoucí život už tehdy, než nás naši rodiče vůbec splodí. Návyky, které do té doby byly součástí jejich života, budou pravděpodobně jejich součástí i po početí dítěte. To s jakým biologickým

Jestli je to většina, víc jak polovina populace nebo míně vám nedokážu říct. Jelikož si těchto věcí všímám, tak můžu říct, že těch lidí je opravdu hodně. Jsou to jak členové rodiny, tak blízcí přátelé, kterým zelenina nic moc neříká. Doposud jsem nad tímto tématem zeleniny hlouběji nepřepmýšlela, protože je součástí mého každodenního života. Včera jsme ale na toto téma narazili se argentinským kamarádem Gastonem. Nemá rád zeleninu. Jí jen pár druhů zeleniny, které snese,

Když budete tyto řádky číst, tak už budeme pravděpodobně ve Španělsku. Teď sedíme v autě naloženém až po střechu i s našim čtyřnohým miláčkem. Razíme si to přes německou dálnici směrem do Francie, kde jednu noc přenocujeme. Záměr naší cesty ale není předmětem tohoto článku. Při balení oblečení, a hlavně kosmetiky, jsem si všimla jedné věci. Od doby, kdy jsem začala přemýšlet nad tím jakým způsobem žiji, se změnil nejen můj jídelníček. Změnil se pohled na pravidelný

Je to už víc jak měsíc, co funguji s novým jménem Hana Štipák. Spojila jsem svůj život s Patrikem před zraky našich nejbližších, ale vnitřně se u mě toho moc nezměnilo. Možná jen to, že jej miluji ještě víc než kdy předtím, ale nevím zda to přisuzovat manželství. Jedinou potřebu ke změně, kterou cítím už delší dobu, ale přece mám. Čekala jsem s ní až do naší svatby.

  Je to víc jak tři týdny, co jsem se trochu odmlčela. Proběhla cestovní odmlka v Kanadě v rámci našich líbánek s mužem. Původně jsem odlítala namotivovaná myšlenkou, že budu denně cvičit a každý den jedno video postovat na facebook. K tomu jsem chtěla průběžně během Kanady také psát články na blog. Nestalo se tak.

Delší dobu cítím, že se nemohu dostat do stejného režimu, jaký jsem měla během celého roku v Anglii. Pamatuji si večerní rozhovor s Cheryl o tom, jestli budu i doma cvičit tak často, jako v Anglii. Moje odpověď bylo pevné: Yes, sure. V tu chvíli jsem nechápala proč s nedůvěrou pokyvovala hlavou. Teď necelý rok po mém návratu zjišťuji, že její otázka byla na místě a vím, co tím myslela. V Anglii jsem měla pevný řád a poměrně hodně volného času.

8 kroků, jak jednoduše zhubnout je má malá prvotina. EBook, který je díky internetu během několika minut přístupný každému z vás, ať jste v jakémkoliv koutu republiky. Díky jeho elektronické podobě si jej můžete stáhnout z pohodlí vašeho domova a pak už se jen začíst. 8 kroků, jak jednoduše zhubnout vnímám jako nejnutnější základ. Základ, který potřebujete vědět, pokud zápasíte s nadbytečnými kily a chcete s nimi nadobro zatočit.

A je to za námi. Pokud fotky nelžou, tak jsme byli na Masters Of Rock naposledy roku 2011. Bylo to v době, kdy jsem už přibírala na váze. O pět let později, už tomu je však jinak. Od té doby se u mě spousta věcí změnila. Nejenže jsem si prošla obdobím, kdy sem měla nadváhu a pak zase zhubla, ale taky to, jak se celkově změnil můj vztah k jídlu. Před pěti lety jsem jídlo vnímala jako

Ještě teď si dokážu představit ty dny, kdy jsem nešťastná stála před zrcadlem s otázkou já a zhubnout? To se mi snad nikdy nepodaří. Tričko, které jsem dřív měla volné, bylo napnuté ve švech. Přes boky kalhot mi doslova přetékaly tukové zásoby v podobě madel lásky. Jak jsme u nás zvyklí říkat. Neměla jsem ze sebe radost, ale nevěděla, jak z toho ven. Naivní představy o tom, že mi sto sklapovaček každý večer zajistí ploché bříško.

Včera jsme měli s rodinou a přáteli grilování. V pozdějších hodinách se rozvinula debata o tom, jak jeden z našich kamarádů zhubl. „Davide, prosím tě, jak ty to děláš? A kolik jsi zhubl?“. David absolutně nezaujatým tónem o vzniklou konverzaci: „Prostě jsem omezil alkohol, začal jsem sportovat a víc si hlídám jídlo“. Jak prosté, že? V jedné větě vysvětlené, jak zhubnout. Takto je to u většiny mužů.