Období nachlazení a chřipek se nevyhýbá ani nám. Hledala jsem něco nového, co bych zařadila do naší přírodní lékarničky a mohla to nabídnout i Oliverovi. Česneková limonáda si získala přední místo. Nejsem velký vyznavač polykání tabletek a tak se pokaždé snažím sáhnout po přírodních pomocníčcích. S Oliverem se snažím o to stejné, i když se pořád ještě učím. Někdy mám ale pěkné bobky, abych něco nezanedbala. S miminkem je to jiné. Máte zodpovědnost za malého človíčka a chcete
S knihou Super jídlo pro superděti se mi bude už navždy pojit jedna z nejkrásnějších vzpomínek. Den, kdy mi byla kniha doručena byl dnem posledním, kdy byl ještě Oliver v bříšku. Super jídlo pro superděti jsem téměř přelouskala za jeden den. Zbývalo mi posledních pár stránek, ke kterým jsem se chtěla vrátit následující den. Vrátila jsem se k nim až o pár měsíců později s Oliverem v náruči. Proto je to kniha, kterou si budu už navždy pamatovat. Kniha jako
Vyrobit si doma mastičky z bylinek je snadné. Mám před sebou poslední měsíc a půl těhotenství a cítím, že se můj zájem víc zužuje na miminko a věci, které je potřeba nachystat. Jednou z nich jsou mastičky, které budu využívat jak pro sebe, tak pro miminko po narození. Mastičky a čaje při nachlazení Není tomu dávno, co mě přepadl bacil. Pár týdnů zpět co byly ty velké mrazy. Necítila jsem se vůbec fajn, ale sahat po lécích
Perníčky z mandlové mouky patří mezi mé nejoblíbenější vánoční cukroví. Kdybych si měla vybrat pouze jedno cukroví na Vánoce, tak to budou právě perníčky. Je to asi proto, že mi svojí vůní nejvíc připomínají období Vánoc. Perníčky z mandlové mouky a vůně Vánoc Nedokážu si Vánoce a zimu představit bez vůně skořice, badyánu, muškátového oříšku a hřebíčku. Jen takové horké mléko posypané skořicí, které si vezmete pod deku vykouzlí spokojený úsměv. A když si jej dáte po
Jsem už čtvrtý měsíc těhotná a myslím si, že stojí za to se trochu ohlédnout zpět a podívat se novou životní roli z pohledu (nejen) výživy. Jelikož jsme se s Patrikem na početí připravovali dopředu, tak jsem měla hodně věcí podchycených už od samotného začátku. Jak jsem zjistila, že jsem těhotná I přesto, že jsme se na miminko chystali, tak jsem nepoznala, že jsem těhotná. Teď už úplně chápu ty holky, které jednoduše o svém těhotenství neví
Ta radost, když mi blikl email na mobilu, že na mě čeká na výdejce ve Zlíně nová kniha. Byli jsme ještě ve Slovinsku a já už si dokázala navodit tu vůni čerstvě vytisklé knihy. Taky že byla čerstvá. Objednávala jsem si ji, když ještě u nás v Česku nespatřila světlo světa. Svoboda v jídle od Melissy Hartwig. Těšila jsem se jako malé dítě až do ní doma zabořím svůj nos. Ano, jsem trochu úchylná na vůně nových
Dobít si energii, zatočit se zánětem v těle, ovládnout svůj imunitní systém, zbavit se stresu, lépe spát, spalovat tuk a zbavit se stresu během pár minut. Takto mi byla představena Wim Hof Metoda Patrikem. Nechtělo se mi tomu věřit. Dosáhnout pomocí jednoduchého dýchacího cvičení progres v zadržení dechu z necelé minuty na minuty tři? To všechno za pouhé dva dny opakování? Ano, i takto by se dala jednoduše definovat Wim Hof Metoda. První pokus Možná že se ti
Patrik dokáže být některé dny opravdu mlsný. Proto se hodí mít v zásobě domácí dobroty, třeba jako espresso datlové kuličky. Co se týče sladkostí a dezertů, tak se snažím je dělat jen občas. Protože to, co člověk nemá na očích, tak na to ani většinou nemá chuť. I když jsou espresso datlové kuličky ze základních potravin a nejsou ničím navíc doslazované, tak jsou díky datlům sladké až až. I s těmito sladkostmi opatrně Pamatuji si na dobu,
Poprvé jsem se s názvem kombucha (čti kombuča) setkala při pročítání knihy Čtyřhodinové tělo od Tima Ferrisse. Tim je náš společný miláček. I když Patrik by ho tak asi určitě nenazval. V mnoha směrech nás svojí tvorbou a myšlením ovlivnil. Kombucha poprvé Kombucha pro mě tenkrát byla něco absolutně neznámého. Nevěděla jsem co si pod tímto pojmem představit. Ani vysvětlení, že je to fermentovaný čaj, mi moc nepomohlo. Při googlování slova kombucha na mě vyskočil obrázek zakaleného
Mám dny, kdy jako zběsilá čtu odborné články, z kterých nasávám jak houba mnoho důležitých informací. Předávám je skrze web těm, kteří se chtějí ve svém životě posunout dál, vyřešit dlouhodobý problém se špatným stravováním nebo chtějí zhubnout. I když. Hubnutí jako hlavní cíl něco změnit je podle mě málo. Proto jsem se rozhodla začít psát Ze Života Výživové Poradkyně, protože jsem s cílem zhubnout taky začala. Bez několikaletého snu zhubnout, který se podařil, by tyto stránky
Od chvíle, kdy jsem navštívila holky z Živé Kultury pro náš rozhovor (poslechnout si jej můžeš zde), se přede mnou otevřelo něco nového. Teda spíš znovu objeveného. Jen jsem na to zapomněla. Je tím tradiční pojetí stravování, ke kterému patří taky fermentace zeleniny. Z dětství si pamatuji jak jsme každý rok u babičky dělali kvašené zelí a nakládali okurky, kterým se u nás říká nakladačky. Fermentace zeleniny, tradiční způsob úpravy jídla Jako dítě jsem vůni kvašeného zelí
Nikdy jsem se úplně neúčastnila nízkotučné mánie, ale příjem tuků v období, kdy jsem chtěla zhubnout jsem si hlídala. Vzadu v hlavě u mě dlouho přežívala typicky mylná myšlenka, že čím víc tuku sním, tím více si ho tělo uloží. O nějaké zdravotní prospěšnosti, kterou mají nasycené tuky na tělo jsem tenkrát neměla ani ponětí. Nikdy mi ale nelezlo do hlavy to, proč se hojně doporučovalo jíst nízkotučně, když chce člověk zhubnout. Nechápala jsem proč kupovat odtučněné
Je to už týden, co jsme měli s Patrikem možnost vyzkoušet funkční trička od české značky Scutumm wear. K napsání rezence se dostávám teď. Na cestě ve vlaku do Prahy odkud na druhý den vyrážíme směr Amsterdam. Scutumm Wear na cestě do Amsterdamu Na cestu do Amsterdamu jsme se původně vydali kvůli Patrikové účasti judge na soutěži Formula Student. V úterý Patrik zjistil, že soutěž proběhne až za měsíc. Sekl se o jeden měsíc s předstihem. Takže letíme jenom
Není to tak dávno, co se Patrik nade mnou podivoval, že dokážu jíst avokádo jen tak, bez čehokoliv dalšího. Když jsme se vraceli ze Španělska zpět do Česka s malou zastávkou v Rakousku, tak avokádo bylo naše jídlo na cestu. Švýcarský kapesní nožík a lžička nachystána. Avokádo zralé, tak akorát. V přihrádce nahroti řadící páky nachystaná sůl na dochucení. Avokádo jsem rozkrojila s tím, že jej dochutím solí a v tom slyším Patrika jak říká: „ani ho nemusíš solit, chutná
